Masaccio

Masaccio, původním jménem Tommaso di Ser Giovanni di Simone, byl jedním z největších italských malířů období quattrocenta italské renesance. Mezi jeho významná díla patří Peníze na úlitbu a Svatá Trojice.

Masacciův život byl krátký, zato však plodný a vlivný

Umělec se narodil v Castel San Giovanni di Altura, dnes San Giovanni Valdarno (součást provincie Arezzo v Toskánsku). Většinu dětství strávil Masaccio ve Florencii. Jeho rodina se tam přestěhovala, když mu bylo asi 6 let. Ačkoli se Masaccio narodil v uznávané rodině, od níž se naučil mnoha uměleckým dovednostem, nepocházel z bohaté rodiny. Jeho otec pracoval především jako notář a zemřel, když bylo Masacciovi pouhých pět let. 

Masaccio zemřel v šestadvaceti letech

Přesná příčina Masacciovy smrti není známa. Historik umění Giorgio Vasari, který se s umělcem znal, tvrdí, že zemřel na mor; jiní historici tvrdí, že mohl zemřít na malárii nebo tuberkulózu. Jeho dílo bylo téměř zcela zapomenuto až do poloviny 19. století, kdy obnovený zájem o umění rané italské renesance vedl k oživení vědeckého zájmu o něj.

Skutečný talent

Masaccio byl prvním malířem, který si plně osvojil principy lineární perspektivy, jež byly ve Florencii rozvinuty ještě za jeho života. V roce 1422, ve věku 21 let, byl pověřen řádem karmelitánů (mnišský řád proslulý svým mecenášstvím), aby dokončil cyklus fresek na stěně jejich kaple v kostele Santa Maria del Carmine ve Florencii.

Předpokládá se, že byl asistentem svého staršího florentského vrstevníka Giotta, který je považován za otce západního umění a prvního velkého umělce období renesance. Masacciovo nejslavnější dílo Svatá Trojice s Pannou Marií a svatým Janem a donátory (1426-28) je dokonalým příkladem renesanční filozofie, že umění může odhalit pravdu o člověku a světě. Ve svém díle použil na tehdejší dobu nebývalou míru detailu, intenzivní šerosvit a realistický objem.