Italické národy

Nositelé italických jazyků

Italické národy tvořily indoevropskou etnolingvistickou skupinu vymezenou používáním italických jazyků. Italiky nazýváme všechny národy, které hovořily idiomem náležejícím k italické větvi indoevropských jazyků a usadily se na Apeninském poloostrově.

První italické kmeny

Mezi první kmeny patřili Toskánci. Jejich kultura i politika byly vyspělejší než u Latinů nebo Sabinů, kteří rovněž obývali střední Itálii. Toskánština vychází z jazyka etruské civilizace.

Latino-Falisci

Jeden z prvních italických kmenů, Latino-Falisci, vstoupil do Itálie přes východní Alpy a kolem roku 1200 př. n. l. dorazil do Pádské nížiny. Usadili se v oblasti mezi horním tokem Pádu a řekou Rubikon, v místě později známém jako Latium (střední Lazio), a ve střední a jižní Etrúrii (Toskánsko). Později je následovali Samnité hovořící oskánsky, Sabinové, Etruskové, řecky mluvící Messapiové a kolonisté z jižní Itálie. Nakonec ovládli většinu těchto území.

Jedna z nejmocnějších sil v Itálii

Latinská kolonie byla kmenová konfederace asi třiceti vesnic a kmenů v oblasti Latia poblíž starověkého Říma, včetně jeho bezprostředního okolí. Označení „latinský“ vycházelo z jazyka, kterým tito lidé hovořili – latiny. Liga se stala jednou z nejmocnějších sil ve střední Itálii, spojila se s Římem proti tradičním etruským sousedům a později proti Kartágu během punských válek. V průběhu své existence Řím soustavně začleňoval sousední komunity do své kultury rozšiřováním svého území prostřednictvím dobyvačných výprav i mírové asimilace; to nakonec vedlo k římské nadvládě v Itálii.