Fénicie

Historie starověkého národa

Féničané byli původně skupinou kmenů žijících v oblasti dnešního Libanonu. Tyto kmeny se během doby bronzové spojily a vytvořily první fénické městské státy. Postupem času se tato města rozrostla a stala se jednou z největších mezinárodních mocností své doby. Zakládali osady na západě až ve Španělsku, na východě na Kypru, na severu v Turecku a na jihu v severní Africe — včetně Kartága (dnešní Tunisko). Mnohé z těchto kolonií později pohltila jiná impéria — například Římská říše v Itálii nebo Perská říše na Kypru. Přesto si mnoho z nich dodnes uchovává stopy fénického dědictví.

Ostrov Aegila

Ostrov Capraia, velký žulový ostrov u pobřeží Toskánska, ukrývá síť starověkých fénických osad. Féničané Capraiu poprvé objevili kolem roku 1000 př. n. l. a nazvali ji Aegila. Později se z ní stala důležitá římská obchodní stanice. Ostrov je součástí "Toskánského souostroví", ale výrazně se liší od svých sousedů, jako jsou Elba či Giglio. Téměř nemá přírodní prameny ani vegetaci, převládají zde skály. Není to tedy ostrov, kam byste se vypravili za opalováním nebo plaváním. Zato nabízí úžasné podmínky pro pěší turistiku.

První abeceda

Féničané jsou dodnes připomínáni jako vynikající mořeplavci a obchodníci. Proslavili se také svým písmem, které dodnes využívají mnohé kultury po celém světě. Tento alfabet převzali ze staršího pramene, který se v dějinách ztratil. Písmo tvořily znaky představující jednotlivé zvuky, což usnadňovalo učení ve srovnání s jinými systémy, například egyptskými hieroglyfy. Svůj psací systém šířili prostřednictvím obchodu a kolonizace. Převážná část slov v anglickém jazyce pochází zhruba z půltuctu jazyků a jedním z nich je i fénický.