Starověcí Řekové

Řecko v Itálii

Vztahy mezi Řeckem a Itálií sahají hluboko do minulosti, až k době kolonizace oblasti Magna Graecia („Velké Řecko“) starověkými Řeky. Přetrvávají dodnes díky řeckým komunitám ve městech po celé Itálii.

Takzvaní Grecanici

Grikové, někdy psaní jako Griko nebo Grecanici, jsou řecká komunita v jižní Itálii, která hovoří jazykem griko. Pocházejí z jižoitalských skupin, jež mezi 15. a 17. stoletím – zejména během benátské okupace – odcházely do Řecka. Dnešní území Griků se zmenšilo na zlomek původního rozsahu, ale zahrnuje jižní část provincie Reggio Calabria a malou obec Rosarno několik kilometrů severně od hlavního města. Řekové začali kolonizovat jižní Itálii už v 8. a 7. století př. n. l. a založili řadu měst, která existují dodnes, například Neapol (z Neapolis, což znamená „Nové město“), Syrakusy, Akragas, Sybaris, Tarent (Taras), Kroton či Bari (Barion). Místní dodnes hovoří dialektem griko, který je srozumitelný s moderní standardní řečtinou a představuje výraznou jazykovou a kulturní identitu ceněnou jako skutečné spojení mezi středomořskou kulturou a jižní Itálií.

Kultura Griků

Ačkoli jsou jinak Grikové velmi podobní zbytku Řecka, v Itálii si uchovali svůj starobylý jazyk i tradiční kulturu. Pevně semknuté vesnice, v nichž žijí už po tisíciletí, si uchovávají svébytné vnímání času a silnou tradici úcty k předkům. Jazyk griko nemá vlastní psanou podobu, ale komunita se může pochlubit bohatým folklorem a ústní tradicí, která se předává z generace na generaci prostřednictvím hrdinských zpěvů, svatebních písní, ukolébavek a dětských her i v ustálených společenských formách během veřejných událostí, jako jsou pohřby či svatby. Dnes jsou Grikové převážně katolíci, kteří dodržují latinský obřad.