Zánik Pompejí
Pompeje bylo starověké římské město poblíž dnešní Neapole v italském regionu Kampánie, na území obce Pompeje. Město bylo spolu s obcí Herkulaneum a mnoha vilami v okolí z větší části zničeno a pohřbeno pod 4 až 6 m sopečného popela a pemzy při výbuchu sopky Vesuv v roce 79 n. l.
Oběti žáru a jedovatých výparů
Zkáza Pompejí a Herkulanea byla katastrofální událostí. Lidé a zvířata, kteří zde zahynuli, byli z velké části usmrceni během několika prvních hodin po erupci. Sopka chrlila na tato města popel po mnoho dní, ale lidi usmrtil především počáteční příval přehřátých plynů. Sopečný materiál zachoval těla i majetek v téměř neporušeném stavu.
Počet obětí erupce Vesuvu je nejistý, i když odhady se pohybují od 10 000 do 25 000 lidí. Většina obětí nebyla nikdy nalezena, protože jejich ostatky byly erupcí spáleny. Nejznámější z těchto obětí byl Plinius Starší, vojenský velitel, který zemřel při záchraně lidí před katastrofou. Pliniův synovec Plinius Mladší přežil a později popsal erupci římskému historikovi Tacitovi.
Dochovaný Pax Romana
Objev ruin Pompejí byl jedním z nejdramatičtějších příběhů moderní archeologie. Archeologové prováděli vykopávky v Pompejích od roku 1748, ale místo bylo opět ztraceno, dokud je v roce 1763 znovu neobjevil španělský inženýr Rocque Joaquin de Alcubierre. Objekty pod městem se díky nedostatku vzduchu a vlhkosti dobře zachovaly po celá staletí. Tyto artefakty poskytují mimořádně podrobný pohled na život města v době Pax Romana (římského míru). V Archeologickém muzeu Pompejí je vystaveno více než 1 200 artefaktů. Celkem bylo od roku 1829 z ruin vyzvednuto více než 500 předmětů.
Pompejská červeň
Erupce byla inspirací pro termín "pompejská červeň", zářivě červenou barvu, která se vyrábí z oxidů železa nalezených v půdě Pompejí, a stala se oblíbenou barvou umělců pro jejich olejomalby. Vyráběla se z minerálu cinabar a ve středověku a renesanci se jí někdy říkalo minium. Pompejská červeň byla jedním z nejtrvanlivějších pigmentů používaných Římany a její barvy se pohybovaly od nažloutlé po purpurově červenou.
