Historie Toskánska

Toskánsko se svými drsnými vrcholy, kopci, vinicemi a dalšími působivými scenériemi má také bohatou historii. Tento region byl domovem několika starověkých civilizací, včetně Etrusků, Římanů, Gótů, Lombardů atd. Tento kraj je známý mnoha velkými vlivnými osobnostmi, které jednou provždy změnily svět, například Leonardo da Vinci, Michelangelo, Lorenzo de' Medici, Galileo Galilei, Dante Alighieri. Toskánsko, kolébka renesance a italského jazyka, je jedinečnou a žádanou destinací pro každého milovníka umění na celém světě. 

Apeninská kultura

Na konci druhého tisíciletí před naším letopočtem obývali oblast Toskánska lidé tzv. apeninské kultury. Ti udržovali obchodní vztahy s minojskou a mykénskou civilizací v oblasti Egejského moře, které byly v té době rovněž náčelnickými státy. V návaznosti na to vznikly nové civilizace: proto-vilanská a později vilanská kultura. V pozdní vilémovské době se před plnohodnotnou orientální revolucí a vznikem etruské civilizace rozvíjely městské státy.

Etruskové

Etruskové se usazovali v oblasti od Alp po řeku Tiberu přibližně od 8. století př. n. l.. Dnešní název Toskánsko je odvozen od latinského názvu Etrusků "Tusci". Etruskové, početná a prosperující populace, měli zásadní vliv na kulturu, obchod a politiku svého regionu a vytvořili první významnou civilizaci v této oblasti. Byli to průmysloví lidé, kterým se dařilo v obchodu, mořeplavbě, tvorbě umění, malování na stěny a barvení keramiky. Jejich zruční dělníci vyráběli zbraně a šperky z bronzu a železa. Etruskové jsou velmi často popisováni jako lidé, které více zajímá obchod než válka. 

K úspěchům vlivné civilizace patřilo vyspělé náboženství, propracovaný systém písma, smysluplný občanský život a hospodářská prosperita. Moderní archeologické a etnografické studie jejich kultury ukazují, že Etruskové se jevili jako národ se společným smyslem pro kulturní a etnickou identitu, který tvořil svébytnou kulturní větev, jež významně přispěla k pozdějším tradicím Evropy a Středomoří. 

Římané

Etruské městské státy postupně ovládli Římané. Do 3. století př. n. l. Římané založili nová města Pisa, Lucca, Siena a Florencie. Římská říše přinesla do regionu mír na mnoho staletí a také nové technologie, jako jsou akvadukty, nový dopravní systém, těžba, vojenská munice a medicína.

Důvodů úspěchu Římské říše je mnoho, ale dva byly klíčové. Zaprvé měl Řím velmi dobře organizovanou společenskou a politickou strukturu. Za druhé měl Řím nejlepší armádu v regionu. Společnost byla rozdělena do vrstev nebo tříd lidí. Nejvyšší třídou byli patricijové. Ti byli považováni za vznešené a dostávalo se jim zvláštního zacházení i práv a výsad, které ostatní společenské třídy neměly. Střední třídu tvořili plebejci, označovaní také jako prostí lidé. Měli méně práv než patricijové, ale více než ti, kteří patřili k nejnižší společenské třídě, známé jako otroci nebo nevolníci. Zotročení lidé neměli žádná práva a mohli být kupováni a prodáváni jako zvířata nebo majetek. 

Středověké období

Po pádu Římské říše přišli nejprve Gótové, poté Byzantinci a v 6. století Lombarďané, kteří založili Toskánské vévodství a za své sídlo si zvolili Luccu. V 11. století však největší moc získalo město Pisa, které vytvořilo obchodní říši s pobočkami po celé Evropě a velkou námořní flotilou ve Středomoří. Pisa se dokonce zúčastnila první křížové výpravy a dobytí Jeruzaléma v roce 1099.

Siena, Lucca a Florencie byly v průběhu 13. století významnými bankovními centry, která stála u zrodu používání směnek. Městská rada v Sieně zabraňovala neustálým nepokojům mezi jednotlivými čtvrtěmi (contrades) tím, že je usměrňovala na sportovní soutěže, tj. boxerské turnaje, býčí zápasy a později dostihy Palio, které se konají dodnes.

V roce 1348 zasáhla Toskánsko katastrofální epidemie černé smrti, která zahubila 70 % toskánské populace a zničila prosperitu měst. V roce 1630 Florencii a Toskánsko opět zpustošil mor.

Renesance

Renesance byla kulturním a intelektuálním hnutím, které dosáhlo svého vrcholu v 15. a 16. století. Ovlivnila literaturu, filozofii, umění, politiku, vědu a další aspekty společnosti. Toskánsko, a zejména Florencie, je považováno za místo zrodu renesance. 

Skutečný rozkvět zažila Florencie v 15. století, kdy jí vládl mocný rod Medicejských, který byl velkým mecenášem umění. Neuvěřitelně bohatá rodina podporovala florentskou renesanci a podporovala umělce, jako byli Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Sandro Botticelli a Dante Alighieri.

Ve 14.-15. století zažívala Siena kulturní "sienskou renesanci". Ta byla konzervativnější a inklinovala k dekorativní kráse a elegantnímu půvabu pozdně gotického umění. K jejím nejvýznamnějším představitelům patří Duccio, Simone Martini, Pietro a Ambrogio Lorenzetti, Domenico a Taddeo di Bartolo, Sassetta a Matteo di Giovanni.

Moderní doba

V době, kdy na počátku 17. století zemřel poslední Medicejský, se Toskánsko zásadně změnilo. Dynastie Lorenů vládla Toskánsku až do roku 1860, s výjimkou napoleonského období, kdy byla většina země připojena k Francouzskému císařství. Záměrem Napoleona Bonaparta bylo učinit z Toskánska jednu z nejliberálnějších oblastí na Apeninském poloostrově. Během rakouské nadvlády se však Toskánsko nerozpadlo jako dříve. Naopak, bylo jednotnější než kdy jindy a na počátku 19. století proběhly revoluce, které měly za cíl oddělit region od rakouských vládců. Po druhé italské válce za nezávislost se Toskánsko stalo součástí nového Italského království.

Za vlády Benita Mussoliniho nastal fašistický režim. V roce 1946 byla zrušena monarchie a vyhlášena republika. Poválečný hospodářský zázrak obnovil prosperitu země. Toskánsko opět vzkvétalo jako kulturní centrum Itálie.